Obec Malíč

Pyšní se velkou průjezdnou návsí se zástavou tvořící převážně zděné přízemní domy ze 2 pol.19 století. Nemálo domů však prošlo velkými změnami, čímž byl jejich původní ráz změněn. Dopravní infrastrukturu v obci představují pozemní komunikace. Silniční síť tvoří silnice III.třídy a místní a účelové komunikace. 

Polní a lesní cesty zajišťují propojení mezi turisticky zajímavými místy jako je nedaleká zřícenina hradu Kamýk (Zlatá stezka Zemí hradů), vyhlídkové místo Tři kopce nebo propojení Malíče-Velké Žernoseky. V obci je zajištěno pravidelné autobusové spojení. Ve vlastnictví obce je Kulturní dům se sálem, kde se konají nejrůznější společenské i sportovní akce. V přízemí pronajímá obec prostory hospody. Lze zde zakoupit propagační materiály obce.   

První zmínka o obci se objevuje v roce 1276 v přídomku šlechtice Bojslava z Malic (Malíče) jako svědka na listině z 15.července 1276 jednací o výměně vsi Veselé (viz Libochovany). Pak se prameny na dlouhou dobu odmlčují. Teprve v roce 1413 se ves připomíná jako majetek Křišťana z Vinné a ze Žernosek. Tento straník Jana Žižky byl zřejmě významným válečníkem, protože je jmenován na čestném místě v tzv. Žižkově vojenském řádu. Rod na Vinné, tvrzi a vsi nedaleko Ploskovic, zřejmě vymřel Křišťanovým synem Křišťánkem v roce 1456. O Malíč se dělilo několik majitelů a vlastnické vztahy nejsou zcela zřejmé. V Polovině 15. století patřila část vsi Malíče, spolu s Miřejovicemi a Hlinnou ke statku hradu Kamýku. V roce 1468 převzal panství i s hradem Petr Kamýcký ze Lstiboře. Jeho potomci drželi později i Velké Žernoseky a Libochovany. Úspěšně zde hospodařili až do doby po Bílé hoře.

Již od dob Kamýckých ze Lstiboře byla obec Malíč rozdělena. V roce 1554 se její díl připomíná jako součást panství Děčín. Děčínští Vartenberkové měli vztah k Litoměřicku velice blízký jako držitelé vsi Zásady s kostelem sv. Vojtěcha (dnes předměstí Litoměřic). Ovšem v roce 1554 drželi Děčín rytíři z Bünau, původem ze Saska. Od Bünauských koupili Děčín v roce 1628 hrabata z Thun-Hohensteinu, kteří se zde usadili a vlastnili panství až do ruku 1945.

Když je v roce 1787 popisováno příslušenství statku litoměřického probošta Týnec u Úštěka, také zvaný Starý Týnec, je zmíněna ves Malíč jako jeho součást s tím, že díl patří ke Kamýku (Schwarzeberg) a část k Děčínu (Thun-Hohenstein).

V roce 1890 tvořilo obec Malíč 82 domů a 327 obyvatel. Staletí obhospodařované vinice na katastru obce patřily ještě na konci 19. století k hlavnímu zdroji obživy. Největší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1910 a to 522 v 82 domech. Největší počet domů pak v roce 1930 a to 97 s počtem obyvatel 464.

Prvním ze šlechtických držitelů Malíče, u kterého lze zjistit užívání znaku, byl Křišťan z Vinné a ze Žernosek. Jeho pečeť pochází z roku 1346. Jak bylo v té době obvyklé, tak v pečeti někdy býval zobrazen pouze klenot a nikoliv štít se znamením. To je případ pečeti Křišťanovy. Ten měl v pečetním poli: „klobouk se střechou k němu ohnutou a po jeho stranách křídla“. Barvy známy nejsou.